Jak poznat atopický ekzém

Pokud se atopický ekzém přes veškerou péči nelepší, je vhodné zapátrat, zda není na vině alergie. Ať už vzdušná (prach, pyl, peří, roztoči), potravinová (např. potraviny s vysokým obsahem histaminu) nebo mikrobiální.

Proč se alergologické vyšetření provádí a jaká jsou rizika?

Atopický ekzém může mít vazbu na alergii, ale nemusí. Někdy se hovoří o takzvaném atopickém vývoji, nebo atopickém pochodu. Na začátku totiž malé dítě, trpící ekzémem, obvykle nemá laboratorně zjistitelné žádné pozitivní alergie. Postupem času, pokud ekzém není pod kontrolou a zánět je intenzivní, se může stát dítě alergickým. Nejčastěji na vzdušné alergeny, probíhá u cca 70 – 80% ekzematiků.
 

Určité procento osob má pouze ekzém, bez další alergie. Opatření z hlediska prevence a léčby jsou u obou těchto skupin ekzematiků zcela identická, Druhá skupina bez alergie má ale lepší prognózu v tom, co nastane, je-li ekzém z nějakého důvodu (dědičná zátěž, špatná léčba, nedostatečná prevence, apod.) příliš aktivní. Dítě může přejít do dospělé fáze, kdy je autoimunita vyprovokována a drážděna, takže se kromě vlastní alergie člověk stane ještě autoalergickým. To znamená, že si tělo vytvoří protilátky proti vlastním bílkovinám potu apod. Kůže takového člověka je pak velmi dráždivá na mnoho podnětů, které by běžnému ekzematikovi potíže nečinily. Proto je nutné zahájit léčbu co nejdříve, držet zánět pod kontrolou, dělat preventivní opatření v domácím prostředí i jinde tak, aby se choroba co nejvíce stabilizovala a k tomuto nepříznivému vývoji nedošlo.
 

Celá řada pacientů, bez zjevného ekzému a bez potíží, může mít protilátky pozitivní. I u těchto lidí je ale důležité alergologická vyšetření provést, aby zbytečně neprovozovali koníčky či profese se zvýšeným rizikem dráždění, při nichž by alergie mohla vzniknout. Pokud jsou laboratorní hodnoty negativní, může to znamenat dvě věci. Buď tam alergie není a člověk s tím problémy nikdy mít nebude, anebo je alergie zprostředkovaná jinými látkami, než těmi, které se testovaly. Alergie totiž může být způsobena protilátkami, tedy látkami, které se dají diagnostikovat z krve, nebo buňkami a na ty zatím žádný test neexistuje. Proto může nastat situace, kdy má dítě nebo dospělý protilátky proti konkrétnímu alergenu negativní, ale když s ním přijde do kontaktu, ekzém se zhorší.
 

Opět mohou nastat dvě situace. Buď je alergie zprostředkována buňkami, což nelze laboratorně zjistit, nebo daná látka působí nealergicky, čistě dráždivě. Efekt je stejný a v těchto případech je tgřeba látku zcela eliminovat. Existují i další testy, které jsou vázané hlavně na dermatologii. Jsou to testy epikutální a provádějí se na zádech s nejčastějšími kontaktními alergeny. Těmito standardními testy lze velmi přesně zjistit, co je alergenem a na co je třeba dávat pozor.
 

Dále existují testy atopické epikutální. Opět se k nim přistupuje tehdy, kdy otestovat alergii zprostředkovanou buňkami v současnosti nelze. Ale stejná látka, aplikovaná na kůži technikou alergologických, vpichovacích testů tu reakci může vyvolat. Tato metoda však zatím není příliš rozšířená.